Jednodušší pravopisné jevy u sloves

6 měsíci ago e-cvns.cz Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Jednodušší pravopisné jevy u sloves

Pravopis u podstatných a přídavných jmen není až tak složitý a spousta lidí ho umí bez problému. Přeci jen se učí již od třetí třídy na základní škole, tudíž máme opravdu dost času na to se ho pořádně nastudovat. Větší problémy mnohdy dělá pravopis u sloves, shodu podmětu s přísudkem se neučíme již od třetí třídy, ale začínáme s ním až v páté.
I když se může zdát, že není shoda podmětu s přísudkem až tak složitá, musím každého upozornit na to, že je. Velmi často se v něm chybuje už jen kvůli nepozornosti, a to není nic dobrého. Z tohoto důvodu se zde dnes podíváme na několik základních pravidel o psaní správné koncovky u sloves.
nejistá žena
U sloves se v přítomném čase píše vždy měkké i.
Příklad: Oni jsou živí.
V čase minulém je to podobné jako u přídavných jmen přivlastňovacích. Platí zde úplně stejná pravidla. Řídíme se zde dle rodu podmětu, podle něj doplníme správnou koncovku. U rodu středního se píše koncovka „a.“ U rodu ženského a mužského neživotného se píše „y,“ naopak u rodu mužského životného píšeme „i“ měkké.
Příklad: Koťata se narodila včera. Dívky běhaly po zahradě. Hrady stály na kopci. Chlapci hráli fotbal.
Pokud známe podmět z minulé věty, koncovku dosadíme podle něj.
Příklad: Kuchařky vařily večeři. Bohužel ji neuvařily příliš dobře.
Pokud podmět nevíme z minulé věty, můžeme se řídit podle tzv. „bezrodého podmětu.“ To znamená, že pokud víme, o jakém rodě se právě bavíme (ženy, muži, všichni dohromady), tak můžeme doplnit koncovku dle toho. Opět zde platí stejná pravidla, pokud máme na mysli rod ženský, píšeme „y,“ pokud myslíme skupinku lidí, kde jsou muži, ženy, apod. píšeme „i,“ apod.
afričani se značkami
Příklad: Zkazily jste nám celý večer (myslíme ženy). Oni za to nemohli (myslíme všichni dohromady).
Podívejme se ještě na složitější slova, u kterých si koncovku, kterou napíšeme, prostě musíme zapamatovat. Pokud je podmět slovo dny, dni, děti či část lidského těla, píšeme vždy „y.“ Je-li podmět vyjádřen zastaralým slovem dnové, slovem lidičky či končí na životnou koncovku „ci,“ píše se „i.“