Kouzlo českého jazyka

3 týdny ago e-cvns.cz Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kouzlo českého jazyka

Jak už jsem řekla, máme nádhernou řeč. Je pravda, že kolikrát se člověk zarazí nad správným psaním třeba velkých písmen, nebo si celý život při psaní kontroluje mě a mně předříkáváním pádů.

Způsob popisu situace, vykreslení chuti, že se člověku z toho sbíhají sliny na jazyku, nebo vyjádření citů, které člověk cítí, v jiné řeči nenajdete.

Dost lidí tvrdí, že se jim lépe píše nebo čte anglicky, protože je to jednodušší. Možná sami zapomněli na to, že znalost rodného jazyka je lepší. Nikdy nepopíšete krajinu zalitou zlatým slunečním svitem tak hezky v jiné řeči.
šeřík ve džbánu

Od té doby, co existují chaty, mi vadí, jak každý píše tři slova, která nahrazují větu a to vše doplní nějakým smajlíkem, aby adresát věděl, jak to myslí. Patřím mezi občasné nedovtipy a potřebuji vysvětlit i obrázky, abych věděla, v jakém rozpoložení byla zpráva napsána. Naopak já mám problém s tím, že píšu „romány“, protože mi vadí vynechávat slova. Samozřejmě, že každý předpokládá, že druhý nepíše spisovně, tak některá slova jsou tak zprzněná, že mi naskakuje husí kůže jenom z pomyšlení, že bych je tak měla napsat.
list na knize

Ale uklidním se tím, že vezmu do ruky knížku a začnu číst. Věty dávají smysl, nořím se do krásně vykresleného děje a prostředí a zapomínám na to, že existují ošklivé výdobytky naší doby.

Nedávno jsem si vzpomněla na to, jak jsem byla kdysi zklamaná z jednoho francouzského filmu, i když v něm hrál můj oblíbený P. Richard, protože byl v originále a s titulky. Když jsem ho později viděla nadabovaný, smála jsem se a došlo mi, jak moc byl pozvednutý naším jazykem i dabingem. Původní překlad byl strohý a nezáživný. Ale naše slova z něj udělala komedii, u které jsem skoro nevyšla ze smíchu. A stejně je to třeba s Mrazíkem. Sami Rusové se diví, co se nám na té pohádce tak líbí, sami ji berou jako podprůměrnou, ale protože byla použita krásná čeština, jejíž kouzlo zná každý z nás a navíc ve verších, stala se u nás fenoménem.

Je mi smutno, když slyším mladé mluvit česko-anglicky a z jejich výrazů v obličeji je znát, jak jsou hrdí na používání cizích slov. Už jsem zaslechla i názor, že bychom všichni měli mluvit jednotně-anglicky. No, J.K.Tyl, B. Němcová, J. Dobrovský, J. Jungmann, V. Thám a mnoho dalších se musí otáčet v hrobě. Vždyť oni byli ti, co se v 19. století zasazovali o český jazyk. Snažili se ho pozvednout.

 A ejhle, už by byli potřeba znovu!

Ještě pořád je naděje, abychom si svůj jazyk uchovali a byli na něj patřičně hrdí. Vývoj jazyka nelze zastavit, to vím, ale je možné umět ho správně používat, nevymlouvat svou neznalost tím, že budu mávat rukou nad hrubkami a říkat, že stejně kromě nás tím jazykem nikdo nemluví.

Ano, občas se člověk zapotí se správným tvarem slova, nebo aby nedal špatnou předložku, a ne každý je schopný se to naučit, ale neničme češtinu ještě víc než je nutné.

Byla by škoda, kdyby český jazyk zanikl z hlouposti vlastních lidí, kteří se sklánějí před rodným jazykem jiného národa.

Kouzlo českého jazyka
Ohodnoťte příspěvek